čtvrtek 31. prosince 2015

Můj rok 2015

Chtěla jsem vám říct pár věcí, které se mi v roce 2015 staly. Já vím, že to teď píše každý, ale já to docela ráda čtu a myslím, že bude super se nad tím zamyslet a shrnout můj rok do pár vět. 

Rok 2016 bude dokonalý. A to proto, že šestnáctka je moje oblíbené a šťastné číslo, takže je snad jasný, že se mi všechno bude příští rok dařit. No, už se na to těším. :D



Konečně jsem se dostala do té fáze, že je mi jedno, co si o mě ostatní myslí. Ne že by mi to teda bylo úplně šumák, ale prostě se nestydím, když si na sebe vezmu křiklavě růžové tričko s My little Pony (který mimochodem nemám, ale klidně bych ho brala) a lidi na mě koukají jako na blázna. 

Naučila jsem se žít sama se sebou, myslím tím se svojí postavou, že už mi není blbý si na sebe vzít krátké džínové kraťasy, aniž bych si myslela, jak děsně tlustý mám stehna a zadek. Protože děsně tlustý nejsou a mě se přece ty kraťasy líbí! Nemám ráda, když někdo se strašně hubenýma nohama říká, jak hrozně je tlustej a nemůže nosit sukni. Nemůžete ho přece donekonečna ubezpečovat o tom, že to není pravda, protože vás to přestane bavit, přestože to tomu člověku dělá dobře. No, to jsem se dostala ale někam úplně jinam...

Taky mi přestalo vadit, že mám kudrnaté vlasy. Na začátku roku, vlastně až do prázdnin, jsem si vlasy pravidelně žehlila a nenáviděla jsem svoje přírodní vlasy. Teď si vlasy vyžehlím nebo navlním jen párkrát do měsíce jen proto, že se mi to líbí a baví mě si s vlasy různě hrát, ne proto, že bych musela. 


Dokázala jsem si krásně vyčistit a vyléčit pleť od akné. Trvalo to spoustu času, s akné válčím snad tři nebo čtyři roky, a až teď se mi to podařilo. A jenom tím, že jsem se minulý rok začala konečně zajímat o kosmetiku a narazila na svou teď nejoblíbenější značku na pečující kosmetiku, nespoléhám jen na to, co mi napíše dermatoložka. 

K tomu se váže i to, že moje kosmetická taštička, ve které mám dekorativní kosmetiku na každý den, se podstatně ztenčila. Například nepoužívám každý den makeup jako takový, jen korektor a to dokonce už ne pořád, protože to zaprvé nepotřebuju, a zadruhé to stejně vždycky vypadlo strašně, když jsem přišla po škole domů, protože na mé mastné pleti toho moc nedrží. 

Začala jsem se intenzivněji věnovat koním, tedy hlavně jednomu. A to Ticince, která (konečně je to jisté, tak vám to můžu říct) bude po Novém roce moje. Jakože úplně moje. Teď jsem na ní jen jezdila jako na lekcích, které jsem si platila, ale teď budu platit nájem a můžu na ní jezdit, kdy chci. Jsem z toho vážně moc šťastná a myslím, že i ona si na mě zvykla a má mě ráda. :)


Když jsem u těch koní, tak se mi tak stal vážně ošklivý úraz, kdy jsem si při pádu zlomila kotník snad na třikrát, odjela do nemocnice, tam strávila týden, přičemž jsem byla na operaci, při které mi dali do nohy dva šrouby a jeden drátek. Je to vážně hnusný a deprimující, zvlášť když mám panickou hrůzu z nemocnic, doktorů a operací. Za pár měsíců mě čekala další operace, kdy mi ty věci z nohy vyndali, ale já kvůli tomu nemohla na školní výlet. A nejdůležitější na tom je, že jsem sice nepřišla o svou paniku, ale přežila jsem to.

1. května jsem si založila tenhle blog a jsem za to vážně ráda. Strašně mě to baví a hodlám s tím nikdy nepřestat. Za tu dobu jsem nasbírala 8 pravidelných čtenářů, kteří se přihlásili, ale věřím, že má i pár dalších lidí rádo můj blog, aniž by to dávali nějak najevo, takže velké díky patří úplně všem, co si přečetli alespoň jeden článek nebo napsali komentář, které mi dělají neskutečnou radost a úplně skáču radostí, když vidím, že nějaký na blogu přibyl.

O prázdninách jsem přežila dovolenou na kolech, což jsem doteď bytostně nesnášela, a teď to jenom nemám ráda. Pomohl k tomu totiž i cyklisťák, který jsem v září absolvovala se svou třídou a bylo to skvělé. Ano, byla jsem v té nejhorší skupině (tím myslím nejmíň zdatné, nedovolila bych si takhle třídit lidi ve třídě), ale měli jsme alespoň super profesora a dosáhla jsem Poledníku, aniž bych slezla z kola a udělala jediný krok. Všechno na kole. Od té doby mám pocit, že dokážu úplně všechno. :D


Poslední dobou jsem se naučila radovat se z maličkostí, udělat si sem tam nějakou radost třeba novými samolepkami nebo lakem na nehty, čímkoli, co by mě zas tolik nezruinovalo a já byla za to ráda.  

Taky jsem na sebe pyšná, že jsem si uklidila pokoj. Ne že bych tu měla nepořádek jako v Máte doma uklizeno?, ale měla jsem třeba dva šuplíky ve skříňce plné věcí, na které jsem nesáhla několik let a co pro mě moc neznamenaly, takže jsem to nekompromisně uklidila, protřídila a vyházela. To samé jsem udělala s šatníkem.

Začala jsem i víc číst a poslouchat hudbu. Ještě minulý rok jsem nechápala, jak někoho může bavit mít v uších sluchátka a pouštět si písničky. Teď jsem na tom začala být závislá.   


No, to jsem se rozepsala víc, než jsem chtěla. Ale snad jste se o mě něco víc dozvěděly. Z čeho máte radost vy? Jak se vám vyvedl rok 2015? A šťastný rok 2016!!! Hodně úspěchů a radosti!!!!!

DTM  

středa 30. prosince 2015

Základ a nezbytnosti pro DIY diář

Tohle je vlastně takový experiment. Rozhodně bych tenhle článek psala tak jako tak, děsně mě tohle téma baví a psala bych o něm nejraději pořád, ale to by mě snad pak ani nic nenapadalo. Ještě k tomu je za chviličku začátek nového roku, tak se toto téma jistě hodí. Takže jsem se dneska pustila do článku, který jsem psala na začátku celého blogu. A představte si, že tenhle článek, Základ DIY diáře, má na blogu největší úspěch. Úplně největší. Zhruba čtyři sta zhlédnutí. Popravdě to nechápu, takže i proto jsem chtěla zkusit tento post, abych otestovala, jak na tom bude tenhle. Jestli to nebude jenom náhoda. Do názvu jsem přidala nezbytnosti, protože je to pravda, a chci, aby se to nějak od sebe odlišilo a líbí se mi to víc. A kdyby vás zajímalo víc článků o plánování a diářích, najdete je pod štítkem PlanWithDTM. Dobře, to je možná všechno. Pojďme na diářování!


1. Samozřejmě diář, desky, šanon...
To je jasné. To je spolu s kalendářem ta nejvíc potřebná věc při výrobě diáře. Já jsem si koupila diář určený k tomu, ale pokud si třeba nejste jisté, že vás to bude bavit, nebo jen za to nechcete utratit tolik peněz, tak si můžete koupit jakékoli jiné desky nebo menší šanon. Ale viděla jsem taky krásné diáře vyrobené jen ze sešitu, to je skvělé zvláště pro ty, kteří rádi kreslí a malují. Asi takhle: mně by to bavilo, pořád bych si u sebe nosila sešit s náčrtky a malými obrázky, ale to jen v té chvíli, kdy bych uměla kreslit. Aspoň trochu. :)


2. Kalendář.
Pokud nemáte ve svém diáři kalendář rovnou, já ho koupila už s ním (ale na nový rok mám jiný, hezčí. Určitě bude na instagramu, jsem z něj nadšená!), je potřeba si dokoupit stránky. Taky je můžete vyrobit samy, ale to bude trvat věčnost. Taky se dá je samozřejmě vytisknout, najít si na internetu různé týdenní, denní i měsíční listy, které jednoduše vytisknete, děrovačkou naděláte dírky nebo sešijete a vložíte do diáře.


3. Stránky.
Pokud nechcete mít v diáři jen kalendář, ale třeba různé stránky na projekty, to do listy, filmy, co musíte vidět nebo na knížky, co si chcete přečíst, je třeba si je tam vložit. Pochopitelně. Já si je vždycky ráda nějak upravuji, lepím samolepky a washi pásky, napíšu si tam různé motivační věty, nadpisy si ozdobím atd. atd.


4. Rozdělovače.
A pokud si chcete tyto stránky nějak oddělit, abyste se v nich vyznaly, tak ráda používám rozdělovače. Jeden si můžete vést jako školní, další jako výletový, třetí s nápady na povídky, do čtvrtého si budete psát věci, co byste si přály... Chápete, naprosto cokoli, co vás napadne a co se vám hodí mít pořád při sobě.


5. Děrovačka, sešívačka, lepící páska, nůžky.
Až si budete vyrábět a zdobit, je potřeba mít při sobě sešívačku, děrovačku a lepící pásky. Připadají mi úžasné ty děrovačky, které jsou jen na jednu dírku a je to strašně roztomilé. Mně ji jednou taťka přivezl, je od Mapedu, a jsem za ni strašně šťastná. A sešívačku mám taky děsně maličkou a taky růžovou, vlastně už nevím, odkaď je, ale je boží. Musí se na ni docela těžce a silou, ale nevadí mi to. A protože se mi nelíbí vykukující lepící páska, tak ráda používám ty lepící myšky.


6. Penál plný barevných tužek a fixek.
To je vážně potřeba! Já s sebou do školy nosím penál plný tenkých barevných fixek a každá něco znamená, takže se v tom hezky vyznám. Třeba když mám Ticinku, je to modře. Takže když otevřu diář, hnedka to vidím. Nejlepší je mintová a fialová. To jsou radosti. Třeba nedávno jsem si tam napsala, že jsem měla první trdelník v sezóně. Nebo první vanilkový rohlíček. Ale nejhorší je tmavé modré gumovací pero, to jsou testy (nebojte, to na fotce, světle modré, to je úplně nejlepší!). Já vím, jsem na to trošku úchyl, ale baví mě to a vyznám se v tom.  


7. Samolepky, obrázky, svorky, washi pásky, lepíky, ozdobné papíry, sponky.
A to je taky děsně důležitá věc, protože kdyby byl můj diář jen prázdný, černo-bílý, plný nicneříkajících písmenek, ani by mě nebavilo do toho psát. Takže svorka s mašličkou je nutnost. Taky washi páska s kytičkami, samolepka s jednorožcem a papír se soby. Dělá mi to neskutečnou radost. 

A co vy? Jaký máte diář na šťastný rok 2016? :)

DTM

pondělí 28. prosince 2015

Troška z toho, co jsem našla pod stromečkem aneb WMMH ze Štědrého dne

Ano, já vím, že je už 28. prosince, ale radši pozdě než nikdy. My to máme doma tak, že večer o Štědrém dni otevíráme dárky u nás doma, samozřejmě, pak jdeme k babičce a dědovi, kteří bydlí s námi v domě (nebo my u nich?) a tam máme nějaké dárečky taky. Druhý den jdeme k nim na oběd, kde se setká celá naše rodina z taťkovy strany, a 26. zase oběd u druhé babičky a dědy. Tam jsem dostala něco, co jsem si k Vánocům přála úplně nejvíc, ale o tom za chvilku. A vůbec jsem dostala skvělé dárky. Jsem za všechny strašně šťastná a všechny se mi strašně líbí. Rozhodla jsem se ale, že vám ukážu jen pár z nich. Není to tak, že by tyhle byly nejlepší a ostatní se mi nelíbily, ale prostě jsem nějaké vyhrabala, vyfotila a teď o nich napíšu.


První věc je tričko ze Zootu, které jsem si fakt přála a psala jsem o něm už i ve článku, a to v 7 tipech ze Zootu. Je čistě bílé s nápisem Unicorns are real a místo tečky je tam srdíčko. Prostě když to tričko vidím, je mi jasný, že je moje a odráží moji osobnost. Teď je to moje heslo, já prostě jednorožce žeru. 


Dostala jsem spoooustu věcí na vlasy jako žehličky, kulmy a tak, a vybrala jsem tuhle malinkatou cestovní žehičku od Babyliss ve fialové barvě a velikosti asi jako moje dlaň. Je extremně roztomilá a těším se, až někam pojedu a vezmu si ji s sebou.


Taky jsem dostala pár věcí na koně, protože jako jednorožci jsou moje láska, a aby se mi jezdilo v novém roce lépe, tak jsem dostala podkolenky, které byly ušité snad přímo pro mě! Protože prostě naprosto nejvíc moje barvy, růžová a modrotyrkysová, a ještě k tomu s puntíky! Už jsem je měla na sobě a je v nich vážně teploučko.


K těmhle roztomilým srdíčkovým podtáckům mám super storku. Já jsem si strašně přála Instax od Fujifilmu, foťáček ala Polaroid, a tak nějak jsem věděla, že ho dostanu, protože jsem o něm mluvila už fakt dlouhou dobu a mamka se mě několikrát v listopadu a prosinci ptala, jakou barvu. Takže jsem se těšila a když se mi do rukou pod sromečkem dostal dáreček, který by celkem težký a cítila jsem, že byl obalený bublinkatou fólií, tak jsem se začala strašně moc těšit a nechala jsem si ten balíček na konec, protože jsem taková, že si nechávám nejlepší naposledy. Takže poslední dárek jsem otevírala tohle a představte si, Instaxík to nebyl, našla jsem tam tyhle roztomilé podtácky. Joo, mám z nich strašnou radost, hrozně se mi líbí, ale v tu chvíli jsem fakt doufala, že Instax najdu pod stromečkem u babičky a dědy. No, jestli jsem ho našla, se dozvíte na konci. ;)


Tak tohle mě vážně překvapilo. Od té doby, co mám zimní a podzimní antibakteriální gel od Bath and Body Works, jsem se do téhle značky zamilovala, zvlášť právě do těch vůní. Takže když jsem rozbalila tohle mýdlo, ze kterého se stane potom pěna a které voní naprosto úžasně sladce po jablíčkách, tak jsem byla vážně happy.


A k tomuhle mám taky takovou kratší poznámku. Tohle je naprosto úžasná zimní věc ze Zootu, pletené ponožky a nahřívací láhev v úžasných barvách, kterou jsem si strašně přála. Snad milionkrát jsem to na netu mamce ukazovala a dokonce jsem to měla na svém wishlistu na Zootu, ten jsem taky mamce posílala. Když jsem to otevřela, tak jsem šťastná jak blecha, ale mamka o tom nic nevěděla. Takže tohle mám od taťky a představte si, on vůbec nevěděl, že to chci. Je vidět, že mě vážně zná.


Aaaa, další věc od Bath and Body Works! Maličkatá svíčka v krásném balení mě vážně překvapila a hned si mě omotala kolem prstu svou naprosto nejlepší vůní na světě. Je dost podzimní a zimní, takže si ji teďka ještě užiju, přestože mám pocit, že je spíš pozdní jaro. Voní jako perníčky, sladkosti, dortíky a tak... Prostě ráj.


Ano ano, dneska Zoot vážně jede. Když ty věci jsou tam tak boží! Hlavně tyhle krabičky na svačinu. Všechny jsou krásně bytelné, pevné, barevné, vtipné a úžasné. Už se moc těším, až si do nich dám svačinu.


A věc, kterou jsem kupovala s mamkou, protože je dost drahá věc a kdyby mamka koupila něco, o čem bych si nebyla jistá, že mi to nebude vyhovovat, a bylo by to takhle drahé, tak bych asi nebyla úplně nadšená. Ale já teď nadšená jsem, protože jsem zaprvé bázi pod stíny potřebovala, tuhle jsem vážně chtěla vyzkoušet a koukám na ni fakt dlouho, a zadruhé je naprosto úžasná. Ale o tom jindy.


Samozřejmě jsem dostala nějakou knihu, teď jsem se ke čtení zase vrátila, takže jsem mocmoc ráda. O téhle jsem nikdy neslyšela, což nechápu, protože je strašně vychvalovaná, úžasná a vypadá naprosto dokonale. Taťka říkal, že bylo vážně strašně těžké knížku sehnat, tahle je z antikvariátu a jedna z posledních, takže si jí vážím o to víc.


A teď další věc ze článku ala wishlistu ze Zootu. Tohle je prosím jednorožec na šperky, což je naprosto úžasné, protože já jsem na prstýnky úchyl a když nemám na sobě prstýnek, jako bych nebyla ve své kůži. Takhle je mám krásně na očích, doteď byly poházené a neuspořádané snad ve čtyřech krabičkách. Tohle bylo boží řešení, jak naprosto dokonale krásné, tak užitečné.


Už je tam taky můj další dáreček, náušnice ve tvaru podkoviček s kamínky. Jsou to ty pecičkové, což je super, protože jsem zjistila, že už ty visací náušnice moc nenosím a radši mám jednoduché.


A ano... U babičky a dědy jsem Instaxík našla. Jsem z něj strááášně moc nadšená, miluju ho a už nikdy ho nepustím. Už jsem vyplácala jednu a půl krabičky po deseti fotkách, učím se s ním, už tak nějak vím, jak na to a moc se těším na článek o tipech, jak používat tenhle foťáček, a taky o fotkách, které jsem pořídila. (Až uvidíte noční Prahu, bude se vám tajit dech. Ne, kecám, je to zatím největší fail :D. No, počkejte si.)

Tak, to je tedy troška z toho, co jsem dostala. Samozřejmě ostatní věci v nějakých článcích uvidíte, moc se na to těším. A co jste vy dostaly k Vánocům? A jak jste si je užily? :)

DTM

pátek 25. prosince 2015

Maličkosti, co mi udělaly radost aneb WMMH z adventního kalednáře

Tak dneska máme 25. prosince, takže jsem včera otevřela poslední pytlíček s překvapením adventního kalendáře, který mi vyrobila mamka. Strašně mě to pokaždé bavilo a těšila jsem se z toho, když byl košík aspoň o trošku prázdnější. To znamenalo větší přiblížení ke včerejšímu dni! No, tak zas za rok. :)

Vzhledem k tomu, že dárečků bylo dvacet čtyři a já jsem všecky  ukázala na instagramu (potažmo i na facebooku), tak jsem aspoň ostatním, kteří mě tam nesledují a zajímá je, co bylo nejlepší, ukážu šest věciček, které jsem vybrala jako... ne nejoblíbenější, ale naprosto boží z těch ostatních božích. Vy mě určitě chápete.

 

Takže, nejprve se podíváme na něco papírnického. Oblíbila jsem si tyhle samolepky s jednorožci a malinkými duhami. Jediné, co mi na na nich vadí, je to, že jsou plastické. Až si je nalepím do diáře, tak se mi na druhou stranu listu bude špatně psát, ale co. Jsou to jednorožci. 

 

Další věc z papírnické sekce je tužka od Pilota v mé nejoblíbenější barvě, světle modré, ještě k tomu klikací, což je další moje nejoblíbenější věc na tužkách. Když klikají. Docela mě to uklidňuje. A s ní byl v pytlíčku i úžasňácký notes s nápisem Believe in Yourself. Asi jsem se zamilovala.


Poslední nekosmetická věc je včerejší, tedy čtyřiadvacátý překvápko. A je to skvělá plechová krabička s roztomilým polárním medvědem a čokoládičkama v tučňákovém obalu uvnitř. Uf, to bylo vyčerpávající. Samozřejmě jsem jednoho tučňáka už snědla, ostatní jsem vysypala do svého sladkého kelímku v mém schovaném baru a krabičku využila na náušnice. (P.S. Další náušnice jsou na jednorožci. Haha, spoiler na článek o dárcích. Jednorožci jsou totiž nej a Ježíšek to ví :D)

 

A teď se vrhnu na tři kosmetické drobnosti. Ještě z letní kolekce, která byla nacpaná různými cestovními vychytávkami, mamka ukořistila tenhle heboučký štěteček na pudr. Už se těší velké oblíbenosti, tahám ho všude.


Potom tahám všude taky Baby Lipsy, obzvláště jeden - Sweet Apple. Je z těch tří můj nejoblíbenější. Voní jako jablka (nečekaně), skořice, Vánoce a teplo deky. Naprosto úžasný, jen jedna nevýhoda. Docela dost barví. Takže když si nejradši patláte balzám i okolo rtů, tak je to docela blbý, protože pak budete vypadat jako klaun. A když to přeženete s tím růžovým (ehm, ne, vůbec se mi to nestalo :D), tak vypadáte jako horší verze Barbie. Skvěle to jde s blonďatými vlasy.

 
Poslední věc, kterou vám dneska ukážu, je vánoční lak. Jsem z něj naprosto nadšená, protože je krásný a třpytky já mám moc ráda, přestože se docela blbě odlakovávají. Ale musím říct, že těch třpytek tam není nějak moc a docela pomalu schne, jelikož jak se tam snažím dodat dost těch třpytek, tak je tam spousta i toho bezbarvého laku. Ale jinak je super. Měla jsem ho na nehtech na Štědrý den.

Tak co? Jaký jste měly kalendář vy? Jak jste si užily Štědrý den? :)

DTM

středa 23. prosince 2015

☆ Vánoce 15: Haul z německých adventních trhů a DMka

Dneska jsem se rozhodla konečně vám ukázat pár drobností, které jsem si pořídila v Německu, kde jsme byly s mamkou na adventních trzích. Včera jsem v článku DTM psala, jaké to bylo a jak jsem si to užila. Ale ve zkratce to bylo úžasné a fotky jsem si omylem smazala, tak aspoň že mám fotky tyhle. 


Prvně jsme byly v Bautzenu, kde jsme si přímo na trhu koupily pár vykrajovátek. Ta jsou tajnou úchylkou mamky, má jich obrovskou krabici a má tam snad všechna zvířátka, různé druhy andílků, dopravních prostředků a srdíček. U stánku s takovou směskou všech možných kuchyňských potřeb jsme našly dokonce něco, co nemáme! Srnečku, lišku a koníka. Teda, koní máme dost, ale ne takovýchto.


A tam jsme našli i dmko, odkaď mám spoustu věcí. Strašně se mi zamlouval výběr dvoufázových rtěnek od Maybelline, ale ta, co se mi líbila nejvíc, byla jedna z těch čtyř nejnovějších, takže i nejdražší. A to jich tam bylo snad dvacet, a zrovna se mi musí líbit ta děsně drahá. No nevadí, vybrala jsem si pár drobností a jednu větší věc, ze které mám radost. Takže, něco mám ze sekce malých a cestovních balení, a to je deodorant od Rexony a mléko s vůní maliny.

Taky jsem si tam vybrala Baby Lips, který u nás nejde sehnat. Voní jako meloun a barví lehce růžovo-oranžově. Já tyhle balzámky miluju a nejradši bych měla všechny :D.
  

A poslední kosmetická věc je čistič na Beauty Blender, který jsem moc chtěla, protože jsem přesně nevěděla, čím to čistit, abych si ho nezničila. Už jsem ho jednou zkoušela a je vážně úžasný. Dokonce jsem s ním čistila i štětec, který mi nevyčistil ani ten čistič od Ebelinu, který vyčistí prakticky všechno. Ten štěteček totiž používám na nanášení rtěnky a zbytky barvy mi nešly vyčistit strašně dlouho, teď je krásně bílý!

Našla jsem tam taky spoustu papírnických věciček, třeba na balení dárků a tak. Měli tam spoustu balení po třech washi páskách, a já si koupila tyhle starorůžové s kytičkami a srdíčky.
  

V dmku měli dokonce krásný stojan s dekoracemi, hrníčky a ubrousky s vánoční tématikou. Já jsem si tam samozřejmě musela něco vybrat, protože to zbožňuju a… prostě proto. A mám teda krásnou sovičku, která mi už zdobí pokoj. Je strašně roztomilá a zamilovala jsem se do ní.


Pak jsme jeli do Königsteinu, kde bylo strašně moc lidí, a tak jsem se ráda uchýlila do jednoho stánku s rukavicemi, šály a čepicemi. Oblíbila jsem si tam ty návleky na ruce, které tam byly ve spoustě barev a já si vůbec nemohla vybrat. Nakonec jsem skončila stejně s těmi nejhezčími, pochopitelně. :)
  
Tak to je všechno, co jsem vám dneska chtěla ukázat. Snad se vám něco z toho líbilo :)

A poslední věc: Kráááásné Vánoce! Zítra bude boží den, den, kdy se můžeme bez výčitek pořádně nacpat bramborovým salátem a cukrovím. Takže si to skvěle užijte a podívejte se aspoň na tři pohádky! :)

DTM
Back to Top